Pohybová soustava

Pohybová soustava
Pohybovou soustavu tvoří svalová soustava (svaly) a kosterní soustava (kosti a klouby). Někdy se termín pohybová soustava omezuje pouze na svaly a pro kosti se vyčleňujte termín opěrná soustava.

Kostra

Kostra je jedna z nejdůležitějších částí těla, která poskytuje oporu a ochranu pro ostatní orgány.

Kosti
Draci, stejně jako ostatní létající tvorové, se snaží, aby měli co nejnižší váhu. Z toho důvodu jsou jejich kosti podobně jako kosti ptáků uvnitř duté. A přesto velmi tvrdé a pevné, díky vysokému obsahu minerálních látek. Dračí kosti se skládají především z vápníku a sloučeniny křemene a boru.

Lebka
Dračí lebka je velmi lehká a protáhlá. Téměř polovinu lebky tvoří mozkovna. Dračí mozek má velký počet závitů a dělí se na dvě hemisféry.
Z temene lebky vyčnívají rohy, které zdobí drakovu hlavu (počet rohů závisí na druhu draka).
U některých druhů se na lebce vyskytuje tzv. nosní roh, který se nachází nad nozdrami (u některých druhů draků se může nacházet i více rohů).
Dolní čelist se na zbytek lebky napojuje kloubem, se kterým může drak tlamu otevřít až na
Neuvěřitelných 120°!

Zuby
Draci mají velmi silné a ostré zuby. Dračí chrup je složený ze špičáků, řezáků a stoliček, a čítá okolo šedesáti kusů zubů. Všechny zuby rostou drakovi přímo z čelistí a jsou kořeny zasazeny do dásní.
Zajímavost: Peruánští zmijozubí draci mají jeden pár zubů tak dlouhý , že jim z tlamy vyčuhují.

Páteř
Páteř je tvořena obratli, přičemž asi jednu čtvrtinu zabírají meziobratlové ploténky s chrupavkami.
Páteř krční se skládá z 8-11 obratlů (závisí na druhu), přičemž první obratel (nosič= atlas) má dvě kloubní jamky, do kterých zapadá lebka. Druhý obratel (čepovec= axis) už má klasické tělo (atlas tělo nemá).
Páteř hrudní je tvořena 15-20 obratlů, která mají vysoká těla a ostré trnové výběžky. Na prvních 5-10 obratlů (závisí na druhu) jsou napojena párová pravá žebra, která tvoří hrudní koš.
Páteř bederní se skládá ze 7-10 obratlů, která mají nejmohutnější těla ze všech obratlů. V této části páteře má drak největší pohyblivost.
Kost křížová je tvořena 5-7 srostlými obratli.
Ocas se skládá ze 17-25 obratlů, které se směrem nazad postupně zmenšují.

Křídla
Jsou tvořena křídelní blánou (membránou) nataženou mezi jednotlivými kostmi křídel. Křídla mají  obrovská rozpětí (od deseti do několika desítek metrů). Čím větší křídla, tím větší plocha využitelná pro vzdušné proudění!
Křídla jsou většinou velkou výhodou, ovšem i záporem, např.: když se drak musí ukrýt někde v porostu.
U draků, kteří jsou schopni žít ve vodním prostředí, jsou křídla přizpůsobená a využívána jako ploutve.

Kostru křídel tvoří:
-pažní kost (u některých druhů je to kostra přední končetiny)
-křídelní radius
-zápěstí
-palec
-čtyři velmi dlouhé prsty (jenž jsou tvořeny čtyřmi kratšími kostmi)
-prsty jsou spojeny blánou
Zajímavost: u Maďarských trnoocasých draků je tělesná stavba ramen, lopatek a křídel přizpůsobená k pohybu i po zemi. Palec a celá křídla jim slouží jako přední tlapy.

Postavení křídel:
Křídelní blána je přirostlá až ke spodní části zad draka, přiléhá ke kyčlím. Proto drak může létat v horizontální pozici. Používání hlavy a ocasu mu dovoluje velkou manévrovatelnost. To také připouští větší povrch křídel (rozhodující prvek při letu).
Zajímavost: Mnoho biologických náčrtků chybně ukazuje blánu, která je přirostlá přímo k ramenům. To je velmi důležité, protože kdyby křídelní blána byla připojena k ramenům, drak by létal pouze ve svislém postavení (hlava nahoru, ocas dolů), a to by byla velká nevýhoda pro rychlost a manévrovatelnost.

Končetiny
Každá tlapa, jak přední či zadní, je na koncích prstů opatřena drápy, ostrými jako nože na steaky.         
Drápy slouží jako útočná zbraň, ale slouží také k obraně při soubojích o teritoria, samičky, o potravu. Stejně tak mohou být použity na trhání potravy na menší části, když dračice krmí svá mláďata.
Zadní končetiny jsou svou stavbou podobné končetinám savců. Na kostech zadních končetin jsou silné svaly, které drak používá při vzletu k odrazu, aby se hned ze začátku mohl dostat do co největší výšky.
Na předních končetinách jsou svaly o něco slabší, protože nejsou používány při vzletu. Jsou uzpůsobeny k uchopování kořisti, aby si ji drak mohl přenášet místa na místo a nemusel ji držet v tlamě.

Svaly

Sval (též svalovina) je orgán, jehož funkcí je umožnění aktivního pohybu živočicha nebo jen jeho části. Sval je tvořen především svalovou tkání. Všechny svaly tvoří svalovou soustavu.

Funkce svalů
Základní vlastností svalové tkáně je schopnost stahovat se, což je umožněno speciálními vláknitými strukturami uloženými v cytoplazmě všech svalových buněk – myofibrilami. Myofibrily jsou složeny z uspořádaných molekul aktinu a myosinu.
Stah svalu je podkladem pro veškerý svalový pohyb.
Svalový stah je důsledkem řetězce chemických reakcí, k jejichž proběhnutí je potřeba splnění několika podmínek, v první řadě podráždění svalu a dostatečná zásoba energie ve svalu.

Specializované funkce
V duhovce oka můžeme nalézt hladké svaly, které při větším množství světla zmenší zorničku nebo
při jeho nedostatku ji zase roztáhnou , takže do oka proniká ideální množství světla.
Vzpřimovač šupin je sval v kůži, který po podráždění vzpřímí šupinu. Signálem k jeho stahu může být pocit chladu, vzpřímením šupin dojde ke zlepšení izolační schopnosti šupinového pokryvu těla, ale
šupiny se mohou vzpřímit i v důsledku stresu a podobně.

Typy svalové tkáně
• kosterní svalovina - příčně pruhovaná
• hladká svalovina - útrobní svalovina
• srdeční svalovina - myokard

Příčně pruhovaná (kosterní) svalovina
Příčně pruhovaná svalovina se běžně označuje jako kosterní svalovina, neboť se velmi často upíná na kosti. Jsou ovladatelné vůlí a díky němu se tělo pohybuje. Stavbu kosterního svalu je možné zkoumat na několika úrovních. Kosterní sval se na první pohled skládá z těchto částí:
• svalové bříško (masitá, nejširší část)
• hlava svalu
• šlacha
• mnoho specializovaných vazivových útvarů , které usnadňují a umožňují jeho funkci

Stavba
Kosterní sval je tvořen dlouhými svalovými vlákny, která jsou tvořena jednou mnohojadernou buňkou.
Vlákna jsou obalena řídkou vazivovou pochvou. Podélně uložená příčně pruhovaná vlákna se
nazývají myofibrily, které umožňují stahování.
Každé svalové vlákno uvnitř v cytoplazmě obsahuje myofibrily, která jsou ještě rozdělena na přepážky = sarkomem (díky těmto přepážkám dostaly příčně pruhované svaly své jméno). Svalová vlákna se spojují ve snopečky a snopce (10 – 100 svalových vláken), které jsou kryté silným vazivovým obalem. Snopce se pojí ve svaly kryté pevnou a pružnou vazivovou blanou – povázkou. Na obou koncích svalu přechází fascie ve šlachy, které jsou pevně napojeny na kosti jako začátky a úpony svalů. Svalová i vazivová vlákna jsou elastická a umožňují až stoprocentní protažení své délky.
Výskyt: stěna hltanu, části jícnu, jazyk, svaly hlavy, svaly končetin

zdroj: https://draci.webgarden.cz